Při čekání na miminko je potřeba se připravit i materiálně a pořídit takzvanou výbavičku. Na trhu je milion věcí, které údajně pro miminko potřebujete a je tedy těžké, obzvlášt u prvního potomka, se zorientovat v tom, co je doopravdy potřeba. Výbavu jde řešit ale i minimalisticky. Díky tomu ušetříte spoustu místa i peněz. Ať už vás zajímá minimální výbava z jakéhokoli důvodu, přečtěte si zde pár tipů, jak výbavu naplánovat a přečtěte si, jak jsem výbavu pořizovala já jako praktikující minimalistka a co jsem nakonec vybrala a využila.

Jak se rozhodnout, co pořídit?

Pokud nemáte vlastní zkušenost, při plánování minimalistické výbavy,  můžete se inspirovat různými články nebo se poptat kamarádek, co využily ony. Hlavní je ale všechno si to představit v kontextu svého života. Jak to bude vypadat a probíhat přímo ve vašem domově, máte na to místo, nebo už máte něco, čím tahle věc půjde nahradit? Jak tu věc využijete v rámci vašeho životního stylu, plánujete tohle vůbec dělat? Pokud si nejste jistí, jestli věc využijete, je lepší ji prostě nepořídit. Ale je potřeba vzít v potaz, jak je pro vás  dostupné věci případně sehnat později a zda je pro vás spíše tíživá otázka místa nebo peněz. Já, protože bydlím ve velkém městě, mám možnost kdykoli cokoli dokoupit, snad i v noci, kdyby mi to chybělo, takže mě netrápí pocit, že bych měla být vybavena pro nějaké případy krajní nouze.  V době online nákupu je možné pořídit všechno víceméně odkudkoli a mít to doma do tří dnů. Ve spěchu ale pravděpodobně nebudete moct hledat zboží z druhé ruky nebo sáhnete po dražší variantě, než byste pořídili v klidu. Mně se ale nikdy nestalo, že by mě něco takhle akutně chybělo.

Na druhou stranu jsem některé věci třeba dostala od kamarádů a byly to věci, které bych si záměrně nekoupila, protože jsem nevěděla, jestli je využiju, ale když byly zadarmo, tak jsem si je nechala.

A pak byly věci, které bych nechtěla ani zadarmo, protože mi bylo jasné, že je nevyužiju.

Minimalistická výbavička

A tady už je seznam věcí, které jsem pořídila já pro svoje první miminko. Moje výbavička byla až na pár darů pořízena z druhé ruky, poděděná, vyswapovaná nebo koupená na bazaru, takže je to zároveň i lowcost výbava. Článek není nikým sponzorovaný, takže pokud uvádím u něčeho značku, je to proto, že mi je osobně nejmilejší.

Pro maminku

I pro maminku je potřeba pár speciálních věcí, které se týkají především kojení. Kolik toho budete muset pořídit záleží na vašem současném stylu. Možná už teď nosíte pohodlné oblečení, v kterém půjde kojit. Já jsem žádné speciální nepotřebovala. Výstřih jsem nosila vždycky a nejsem žádná stydlivka, takže jsem nepotřebovala kojit nějak zvlášť decentně. Možná jste zvyklé na non toxic kosmetiku a tak v tomhle taky žádnou změnu nebudete potřebovat. Vypíchla jsem pár věcí, které jsem buď pořizovala, nebo mi přijde, že mají přímou spojitost s péčí o miminko.

• Podprsenka – neměla jsem přímo kojící, ale pořídila jsem si větší, elastickou podprsenku bez kostic. I když jsem před porodem už moc podprsenku nenosila, byla jsem pak ráda, že ji mám,  a že mi něco pomáhá držet ta obrovská prsa nateklá mlékem.
• Vložky do podprsenky – na začátku kojení teklo mléko proudem a tak jsem je opravdu využila. Měla jsem bambusové pratelné a jednorázové ‚na ven‘.
• Noční košile – opět nemusí být speciální kojící, jen zkontrolujte, že má dostatečný výstřih nebo jde rozepnout tak, aby šla vyndat prsa. Taky jich možná budete potřebovat víc, než jste zvyklé, protože budou často špinavé. Já jsem si půjčila pár babičkovských.
• Sprchový gel bez vůně – Já sama vůně nesnáším a miminko chce cítit svoji maminku, proto je fajn se nějak nevonět. Koukněte na nějakou non-toxic kosmetiku. Já si zamilovala značku La Saponaria.
• Lanolin – je tuk z ovčí vlny a používala jsem ho na mazání bradavek. Nevadí, když ho miminko pozře a krásně ochrání bradavky. Lanolin bez vody koupíte v nemocniční lékárně na váhu, nebo se prodává předražený jako speciální balzám na bradavky. Já sem s ním byla naprosto spokojená, ale názory na něj jsou různé. Můžete zkusit nějakou vegan alternativu.
• Mandlový olej – Ten jsem používala už předtím, ale pro maminky se hodí třeba na mazání hráze. A jako NT varianta mazání všeho včetně miminka.
• Porodní potřeby – seznam dostanete v porodnici nebo proberete se svojí asistentkou /dulou.  Jsou to třeba porodnické vložky, síťované kalhotky, rektální roztok na mikroklystýr, vaginální napářka…
• Relaxační polštář – Dlouhý polštář ve tvaru hada, ten už jsem taky měla dávno, ale hodil se jak na spaní v těhotenství, tak šel zavázat do kolečka, takže jsem používala i místo sedacího kruhu a jako kojící polštář.
• Láhev s brčkem – Na začátku jsem u kojení potřebovala neustále pít, byla jsem jak průtokový ohřívač. Proto se hodila láhev, která šla ovládat jednou rukou a nevylila se ani při válení v posteli.

Kosmetika

Dle mého názoru miminko žádnou kosmetiku nepotřebuje, stačí ho mýt čistou vodou včetně vlásků. Pokud ho nevysušujete mýdlem, není potřeba ho ani nijak zvlášť mazat a kdyžtak to jde mandlovým olejem, který už jsem měla pro sebe. S krémy na opruzeniny je to celkem podobné, pokud na zadeček nedáváte ubrousky a pleny napuštěné kyselinou, tak třeba ani žádné opruzeniny neuvidíte a kdyžtak se dá zadeček máznout lanolinem, který jsem už opět měla pro sebe. S dětskou kosmetikou je to bohužel stejně jako s dospěláckou, je to hlavně komerční záležitost a priorita je hodně prodat a jedním přípravkem napravovat škody, které si děláte druhým, a tak dokola. Očekávání, že když je na něčem napsáno dětské, tak to bude šetrné je mylné a ani to, že vám něco dají v porodnici nebo u lékaře opravdu nezaručuje, že to je pro miminko vhodné. Dejte si tedy pozor, co kupujete a nenechte se zviklat reklamou, co všechno nutně potřebujete. Miminko se opravdu bez kosmetiky obejde. Co jsem teda pořídila z této kategorie já?

• Líh – na desinfekci pupíku novorozeněte
• Perlan – netkaná textilie, kterou jsem používala na více věcí. Desinfekci pupíku lihem. Místo vlhčených ubrousků (namočila jsem ho v čisté vodě, třeba i venku z lahve). Jako separační vrstvu látkové pleny.
• Krabičku na vlastní vlhčené ubrousky –  ta nakonec moc nefungovala podle představ, takže byla zbytečná.

Koupání

U koupání se vlastně opět obejdete bez specializovaných věcí, když na to přijde. Co jsem si pořídila:

• Ručník – můžete použít ten, co máte doma nebo látkovou plenu. Já jsem chtěla ale jeden s ušima, a taky jsem potřebovala vymyslet něco, co si přát darem, protože babičky chtěly samozřejmě miminko obdarovat. Takže máme ručníkovou kočičku.
• Vaničku – nechtěla jsem napouštět celou vanu, tak jsem nakonec vaničku pořídila, možná si ale vystačíte s něčím, co už máte doma. Místo novorozenecké podložky do vaničky jsem dávala jen ručník pod hlavu, který pak prostě uschnul.
• Kartáček na vlásky – těch moc nebylo, takže jsme víceméně nevyužili.

Přebalování

Jako minimalistce mi určitě přišlo absurdní pořizovat speciální nábytek kvůli přebalování. Přebalovat miminko na vysoké skříňce je určitě příjemné na záda, ale pro mě je představa miminka v takové výšce prostě nebezpečná, takže nic pro mě. Zamyslete se, kde by se u vás doma dalo pohodlně přebalovat a zařiďte se podle toho. Pak je taky zásadní otázka, zda chcete používat pleny jednorázové, látkové nebo bezplenkovat. My jsme dělali kombinaci všeho. Měli jsme toto:

• Pevnou přebalovací podložku – dá se položit na jakýkoli nábytek a udělat z něj přebalovací, díky pevné desce ji jde dát i třeba přes vanu. Já ji měla na konferenčním stolku a přebalovala jsem v sedě. Desku jsem používala jen pár měsíců, než se dítě začalo hýbat a z desky odlezlo, takže příště se bez ní asi obejdu. Na desku se může dát obal, ale to mi nedávalo smysl, dávala jsem látkovou plenu, kterých jsem měla hodně. Věci na přebalování jsem měla v košíčku, takže se to dalo celé vzít a přenést do ložnice, když přišla návštěva.
• Přebalovací deku – skládací neboli cestovní přebalovací podložka se sroluje jako ručník a můžete ji kdekoli vybalit a vytvořit nepromokavou plochu. Těch jsem měla několik a dalo by se s tím klidně vystačit.
• Jednorázové pleny – pro mě byla priorita aby nebyly parfémované, napuštěné kyselinami, barvené a vyhrály to u mě ‚ekologické‘ pleny DM Babylove Nature, které dokonce byly i celkem příjemné na dotek, ne jako igeliťák, jak mi připadají klasické pleny. Jsou i cenově výhodné, ale každému bude vyhovovat něco jiného, a tak je potřeba to zkusit. Nekupujte dopředu velké množství plen, protože nevíte, co bude miminku vyhovovat a jak rychle poroste. Jednorázové pleny jsem požívala na noc nebo na výlety, kde jsem čekala, že bude miminko kakat a nechtělo se mi to pak vozit domů :D.
• Látkové pleny – v dnešní době je to obrovská věda, protože existuje spousta různých systémů. Čím jsou jednodušší na používání, tím jsou naopak náročnější na místo a pořizovací cenu. Já jsem jako nejminimalističtější variantu zvolila klasické čtvercové pleny, perlan jako separační vrstvu a nepromokavé pul kalhoty, které mi stačily dvoje. Čtvercové pleny jsou univerzální, dají se různě složit a používat i na jiné věci. Jejich zásadní nevýhodou pro mě bylo, že se musí pořád žehlit, proto příště pořídím spíš pleny vícevrstvé, které se taky dají různě skládat, ale obejdou se snad bez žehlení. Co se týká svrchních kalhotek, tam vidím naopak univerzalitu velikostí jako nevýhodu. Když si představíte dítě s látkovou plenou, které má kolem zadečku kouli, jakoby sedělo v melounu, je to tím, že má špatně zvolenou velikost nebo moc vrstev. Existují i svrchní plenky novorozenecké, které nejsou o moc větší než ty papírové.
• Bezplenkovka – na bezplenkovku se hodí kyblíček, tunýlek k látkové pleně a noční košilka. Já jsem dělala kombinaci, takže jsem nic z toho neměla. Potřebu jsme řešili rovnou do umyvadla, později nočník a jindy mělo miminko plenu klasickou.

Spaní

Pro výběr spací výbavy je třeba se rozhodnout, zda bude spát dítě s vámi v posteli nebo vedle v postýlce. Ale samozřejmě je možná, a běžná, kombinace. Miminko nepotřebuje polštář ani deku a čím míň má kolem sebe věcí, tím líp.

• Hnízdečko – původně jsem plánovala, že bude spát miminko s námi v posteli v hnízdečku, ale zabíralo tam celkem moc místa. V hnízdečku spala hlavně přes den v obýváku, ale rozhodně bylo využito.
• Postýlka – Tu jsem nechtěla, ale podědila jsem takovou minipostýlku s kolíbkou, a nakonec v tom miminko bez problému spalo a měla jsem ho kam dát, aniž bych se bála, že se skutálí. Později jsem koupila postýlku klasickou, ale tam už byla spíš jen na šlofíčka přes den, aby se nekutálela, takže příště asi nahradíme zábranou na velkou postel.
• Monitor dechu  – monitor jde použít jen v samostatné postýlce, takže jsem ho neplánovala. Jeden jsem ale podědila, a nakonec jsem si na to zvykla v porodnici, a tak ho v kolébce měla a vlastně mi to dělalo dobře, vidět, že to bliká. Jestli bych do toho šla znovu ještě nevím.
• Chůvička – chůvičku jsem měla klasickou pouze se zvukem, v malém bytě bychom dítě asi slyšeli i bez, ale byla jsem ráda, že slyším už to, že se vrtí a nemusím čekat až začne plakat. A že můžu zavřít dveře do ložnice abychom miminko nerušili.
• Prostěradlo – kvůli postýlce bylo potřeba i prostěradlo, další povlečení jsme vyžili až později. Miminka nemají polštář a vlastně ani peřinu.
• Deka – deku jsem používala na zakrytí miminka přes den, jde použít jakákoli deka, kterou máte doma. Já sem miminčí deku dostala, takže mělo miminko speciální maličkou.
• Spací pytel – protože miminko pod peřinou nevydrží, odkope se a hrozí, že si nakope peřinu na hlavu je pytel super varianta. Nahoře si to obleče jako tričko a dole je vak na nohy. Jen musí být dost široký, aby mohlo miminko roztahovat nožičky.
• Zavinovačka – Tu jsme dostali a chvíli používali v zimě, ale dítě se v tom nemůže hýbat, takže zbytečnost a stačí pytel.

Přeprava

Opět je potřeba se zamyslet, co máte v plánu s miminkem dělat, jaký terén vás obklopuje, a co od těch věcí chcete. Doporučuju šetřit spíš na kočárku, můj byl levnější než šátek, a naopak autosedačku vybrat pořádně.

• Kočárek – ten jsem původně vůbec nechtěla s tím, že budu miminko jen nosit, ale přesvědčily mě babičky, že chtějí taky vozit, a nakonec jsem za něj byla ráda. Miminko s ním problém nemělo a jak jednou řekla jedna moudrá maminka. „Kočárek se hodí na dítě někdy, na věci vždycky“. Od kočárku jsem chtěla, aby měl nafukovací kola a zvládl nějaký terén, s některými kolečky totiž nechápu, jak zvládne někdo jet jinde než po letišti. Chtěla jsem, aby šla otáčet kabina po a proti směru, nastavovat výška rukojeti a aby měl velký košík. Pořídila jsem dvojkombinaci, kočárek, kde se hluboká korbička vymění za sedací sporťák. Když ale došlo na sezení, chtěla jsem už od kočárku trochu něco jiného a pořídila jsem jiný, takže bych příště klidně vzala hluboký kočár bez kombinace, tedy jen s korbičkou.
• Šátek a nosítko – Šátek jsem vybrala takzvaně na celé nosící období, ale je to opět taková povídačka. Záleží na váze dítěte a taky délka nosícího období se liší, takže bych se k tomu moc neupínala. Po asi půl roce už jsme sháněli nosnější. Nejlepší je přidat se do místní nosící skupiny a tam poradí nejen s výběrem, ale hlavně prakticky ukážou, jak správně vázat. Šátek je minimalistická nosící pomůcka, protože do něj uvážete všechny velikosti dětí a jediné omezení je, zda to je ještě pohodlné. S nosítky je to složitější. Je potřeba vybrat druh, který vám bude sedět, každé nosítko je něčím specifické a je třeba jich hodně ozkoušet. U malého miminka je taky potřeba nosítko každou chvíli přenastavovat, aby odpovídalo velikosti dítěte. Já jsem jedno nosítko podědila, ale ve výsledku mi vůbec nevyhovovalo. Pro úplná novorozeňata je vždycky vhodnější šátek, případně nějaká kombinace jako vázací nosítko. Existuje i šátek elastický, který nevyžaduje žádné umění. Taky jsem jeden podědila, ale je pouze pro nejlehčí miminka, a nakonec mě spíš brzdil v tom, naučit se používat šátek normální.
• Autosedačka – je nezbytná už pro přepravu dítěte z porodnice a autosedačku bych pořídila i kdybychom neměli auto. Kdybychom náhodou potřebovali odvoz, je snazší sehnat auto než ještě řešit sedačku. Pozor u autosedaček z druhé ruky na rok výroby. Plast autosedaček degraduje a třeba 10 let stará sedačka již z toho důvodu není považována za bezpečnou. Nehledě na to, že standard bezpečnosti už je za tu dobu taky jinde. Taky se nedoporučuje sedačka z kočárkové trojkombinace, protože obvykle standardu nedosahuje. Pomocí nástavců jde ale na kočárek nasadit i jiná vajíčková autosedačka.
• Výbava kočárku – Prostěradlo do kočárku jsme potřebovali a nevím, jestli bylo součástí. Zimní fusak super věc, pokud máte miminko v zimě. Pokud ne, počkejte s nákupem na zimu, abyste vybrali správnou velikost. Na léto jsem zase dostala takový polopytel (jako sukně ale dole sešitá) což bylo super na zakrytí miminka, když spalo nebo se ochladilo. Na stínění kočárku jsem používala plenu, ale často brání proudění vzduchu a může miminko přehřívat, proto jsem ještě pořídila dva klipy na kočárek, kterýma jsem plenu přichytila třeba z boku.

Oblečení

Tohle je kategorie, která se dle mého názoru strašně
přeceňuje. A to jak objemem, tak rozmanitostí. Malá miminka rostou jako z vody
(mléka) a velikost jim vydrží chviličku. Nejmenší velikost často přerostou hned
po narození, takže je zbytečné se s ní vůbec zabývat, pokud s jistotou nevíte, že
se miminko narodí malinké. Ve výbavě dítěte budete pořizovat minimálně
jednu velikost dopředu, takže pokud by vám náhodou oblečení nečekaně došlo,
dáte mu prostě na chvíli větší bodýčko. Nám se to stalo na dovolené, protože
doma jsme díky látkování (používání látkových plen) prali každé tři dny a tomu odpovídal počet kusů. Na
dovolenou bez pračky jsme tedy radši brali i pár větších kousků oblečení – pro jistotu.
Kolik oblečení využijete je tedy závislé na tom, jak často budete prát, jak moc
bude miminko blinkat nebo mít jiné nehody, a taky na ročním období. Moje miminko
se narodilo koncem února. Tady je seznam věcí, které jsme reálně využili. Měli
jsme toho doma nakonec třeba 2x tolik, ale opravdu jsme použili jen toto:

0-3 měsíce (zima-jaro)

• 7x body dlouhý rukáv
• 2x body krátký rukáv
• 2x dupačky
• 2x overal pyžamko
• 1x svetr
• 1x zimní kombinéza
• 1x jarní čepička
• 1x zimní čepička
• 1x rukavice
• 6x ponožky

3-6 měsíců (jaro-léto)

• 5x body dlouhý rukáv
• 5x body krátký rukáv
• 3x body bez rukávu
• 2x polodupačky
• 5x overal pyžamko
• 1x mikina
• 1x tepláky
• 2x letní čepice
• 6x ponožky

Krmení

Co se týče krmení miminek do půl roku, vystačí si s mateřským
mlékem. Nejlepší, co si k tomu připravit je tedy kontakt na případnou laktační
poradkyni, pokud by se vyskytly nějaké problémy. Nakonec jsem naznala, že je
zbytečné se dopředu připravovat na nekojící variantu. Pokud k tomu dojde
budete to řešit operativně podle aktuálních potřeb. Pokud budete mít problémy v porodnici,
vše vám tam půjčí a můžete si tam i něco koupit nebo zapůjčit domů – třeba
odsávačku. Kupovat umělé mléko do zásoby pro jistotu taky nedává smysl, protože
nevíte, jestli a kdy ho budete potřebovat. Jedině snad pokud žijete opravdu na
samotě u lesa a nejste schopná se do 12 hodin dostat do lékárny, pak by to
mohlo dávat smysl pro klid duše.

• Odsávačka – Pokud plánujete být s dítětem do
  půlroku doma a nemá problém se sáním, pak se bez ní pravděpodobně obejdete. Já sem
  podědila ruční odsávačku, a to mi stačilo pro můj pocit, že jsem v případě potřeby
  vybavená. Použila jsem ji 2x, ale tahle potřeba bude silně individuální.
• Lahvička – tu jsem taky podědila, ale nikdy jsem
  nepoužila. Miminko se dá dokrmovat lžičkou a u kojených dětí je to spíše
  preferovaný způsob, takže preventivně pořizovat lahvičku je zbytečné.

Hračky

Hračky jsem neřešila, mimo podložek na zem, vůbec. Prostě
jsme nějaké dostali a podědili. Tady je seznam hraček a jaký u nás měly úspěch
a co bych koupila znovu. Určitě za mě nemá smysl kupovat od jednoho druhu více
jak 2 kusy. Miminko do půl roku moc hraček nepotřebuje a krásně se zabaví i s domácími
potřebami, které mu půjčíte na prozkoumání.

• Houpátko – to jsme podědili a nepoužili ani jednou
• Hrací deka – deku s hrazdičkou jsem pořídila
  sama a měla u nás velké využití. Na hrazdičce byly hračky a připínali jsme tam
  i další nebo o hrazdičku opírali knihy.
• Pěnové puzzle – ty jsem hrozně chtěla, ale nakonec to
  bylo víc práce než užitku, protože se těžko myly a všechno stejně proteklo
  skrz. Můj plán že se využijí později jako puzzle nebo sedací podložky jsem
  vzdala, protože to zabíralo strašně moc místa. Příště bych koupila omyvatelnou hrací
  podložku vcelku.
• Kousátko – kousátka byla oblíbená i před příchodem
  zubů, takže ta bych určitě pořídila znovu . Nejlepší byl dřevěný kroužek,
  plastový ježek nebo žirafa, a plastové kroužky ala klíče.
• Chrastítko – taky super věc, měli jsme gumové kousací
  chrastítko a plastový kroužek, něco jako spínací chrasticí špendlík
• Zvířátko s klipem – zvířátka šla připnout na
  kočárek, sedačku nebo hrazdičku a měla různé části, měkké, tvrdé, hebké, hrubé,
  chrastící, šustící, kousací. Takovou multifunkční hračku bych určitě znovu
  pořídila
• Plyšáci – klasičtí plyšáci i speciální pro miminka a
  muchláčci naše miminko vůbec nezajímali.
• Kniha – pro miminko na začátku byla super kniha
  černobílých obrázků, a když pak začalo brát věci do ruky, tak si nejvíc užilo
  textilní knihu, kterou mohlo žužlat a různě šustila.
• Kolotoč – vyrobila jsem Montessori mobil nad postýlku,
  na který mohlo miminko koukat. Jde to samozřejmě pověsit i jinam. Měla jsem
  chuť si to vyrobit, ale určitě to nebylo stěžejní.
• Dudlík s klipem – Miminko si vyhrálo s korálkovým
  klipem, ale rozhodně to nefungovalo tak, že by to drželo ten dudlík na miminku.
  A nejsem si jistá, jestli bych příště používala vůbec dudlík, takže toto se dá
  určitě vynechat.

Tak toto je seznam věcí, které jsem pořizovala pro miminko
do půl roku. Na to, že je to minimalistická výbavička je to nakonec celkem
dlouhý výčet. Minimalismus je hlavně o tom, že reagujeme na svoje reálné
potřeby, a proto váš seznam může vypadat úplně jinak. Pokud jsem vynechala
nějaké téma, které vás zajímá, klidně se ptejte.  Seznam mojí výbavičky najdete i na Pinterestu, kde se můžete podívat na zdroje obrázků.

Co budete pro děťátko potřebovat později už tak nějak
vyplyne z vašich vlastních zkušeností, potřeb nebo se o tom poradíte třeba
dalšími maminkami, které po porodu poznáte.