Než jsem měla dítě, slyšela jsem super trik, jak nezahltit sebe a dítě hračkami. Hračky prostě schováte a každý den vyndáte jen pár hraček, se kterými si má dítě hrát. Znělo to skvěle až do té doby, než jsem měla vlastní dítě a zjistila jsem, že je to taky člověk. Pak mi přestalo dávat smysl, jak mu vysvětlím, že jeho hračky ze dne na den záhadně mizí a objevují se jiné nebo jak mu říct, že dneska si prostě nesmí hrát se svým oblíbeným autíčkem, protože já jsem se rozhodla, že si dneska bude hrát s panenkou.

Jak to udělat bez schovávání?

Pokud nechcete mít doma moc hraček, tak je prostě doma nemějte. Schovávání předpokládám jde aplikovat jen v nízkém věku dítěte, kdy o příchodu hraček do domácnosti rozhodujete vy. Mějte jen takové množství, které je pro vás udržitelné na úklid. Tipy na redukci hraček najdete v tomto článku.

Jak to děláme my?

Hračky máme rozdělené do košíčků podle druhu: dřevěné, plastové, plyšáci, skládačky, auta, hudební nástroje, knihy, míče, tvoření, věci na ven. Každá věc má tedy svoje právoplatné místo, kam se vždy uklízí podle jasných pravidel.

Jaké vidím výhody neschovávání?

Od chvíle, kdy jsem začala Malé rozumět, jakou hračku chce, bylo hned vidět, že ví přesně, co má i kde to je. Nikdy tak dlouze nic nehledáme, protože jdeme na jistotu do konkrétního košíčku. Usnadňuje to i úklid a to nejen mně. Malá (2r.) nemá problém věci vrátit na své místo, protože ho zná. Stačí říct, že se uklízí a není třeba dalších instrukcí. Dokonce naopak já dostanu někdy vyhubováno, když v nepozornosti něco hodím do špatného košíku.

A co dělat, aby děti hračky neomrzely?

Připravit hračky na daný den můžete i bez schovávání ostatních. Nechte prostě všechny hračky na svém místě a ty, které chcete dneska nabídnout vyndejte ven, na skříňku na stůl nebo třeba na zem. Můžete rozmístěním i rovnou navrhnout hru, kterou vaše dítě ještě samo nehraje. Například posaďte panenku do vláčku, nebo dejte zvířátka do ohrádky z kostek.